Když v posledních cca dvou letech vyrazím kamkoliv do zdejší pedagogické krajiny, pak spolehlivě narazím na formativní hodnocení. Někdy se přede mnou tyčí jako vznosný štít, na němž mohu oči nechat, ondy jako kus krajiny, u níž mám pocit, že teprve až vykvetou stromy, stane se vážně zajímavou, jindy si… Více →

Luxujeme stupně pro vítěze, klademe salám na chlebíčky, žehlíme si puky na kalhotách … Čtvrtý ročník české verze Global Teacher Prize, ceny [cituju] „pro pedagogy působící na základních a středních školách v České republice“, je zdárně uzavřen! Vyhlášení výsledků sice teprve bude (11. VI. 2020), ale už teď (1. VI.)… Více →

„No vlastně jo“, řekla Bára. Bára je studentka edukační dramatiky na DAMU. Měli jsme lekci „scénologie chování“ a právě nám oznámili, že ještě týž den večer se škola zavře. Klíčová slova toho dne: koronavirus, stav nouze, krize … „No vlastně jo,“ řekla Bára: „bude to zdroj témat pro dramatické hry… Více →

„Učit děti komunikovat? Ale to já už (přece) dávno dělám! Když dítě vytáhnu k tabuli a zkouším, tak ho přece učím komunikovat!“, rozhorlila se před mnoha lety v Respektu (týdeník) jedna kantorka v odpovědi na dotaz, jak bude reagovat na to, že se při zavádění RVP objevilo v úkolech školy rozvíjení… Více →

Na postojové cíle jsem tak trochu skutečně „narazil“ ještě coby student učitelství. Ani se neptejte, kdy to bylo … ale když jinak nedáte, tak tedy v 70. letech (XX.!! stol.). Ta časová lokalizace nicméně není nedůležitá. Patrně při nějaké praxi jsem zpracovával přípravu na hodinu, do níž bylo nutno (samozřejmě!)… Více →

Horuji v těchto blozích za „psycho-sociální výchovu“ (ať už se jmenuje „osobnostní a sociální…“ či jinak). Ač změny v kurikulu chystány, (k dnešku) mám temné tušení, že láčkovci, středověké bitvy a příčestí opět nakonec jako učivo zvítězí na celé čáře. Ale domněnky teď stranou. Dnes to zkusím velmi konkrétně, a… Více →

Tyto blogy čte, podle všeho, jen velmi málo lidí, tak si tentokrát troufnu brnknout do vlastních řad v naději, že uniknu tomu, aby mi na oplátku nějaký akademik vyprášil kožich. Nuže, začnu třemi historkami, které se opravdu staly (byť zde jsou uváděny jejich věrné, ale fiktivní analogie) a mne přiměly… Více →

Tři skutečně vyřčené výroky. První: „Drahoše jsem nevolil/a za prezidenta, protože nosí brejle, ale nemusel by …“. Druhý: „Babiše volím, protože tak statečně čelí všem útokům proti sobě.“ Třetí: „Zemana volím, protože je takový starý …“. „Iracionální“, řekne si nepochybně některý ze čtenářů. Tak ‒ připusťme, že slovo iracionální je… Více →

Ne, opravdu ne, o TOTO nepůjde. Je mi líto, jestli zklamu případné čtenáře, kteří se těšili na něco lechtivějšího. Půjde o něco úplně jiného. Začnu nedávnou zkušeností. Stál jsem na konci oblouku hlavní silnice (měl jsem ho po levé ruce), z nějž jen malý kousek vlevo ode mne vycházela rovně… Více →

„Pane doktore, jaký je Váš názor na to, že hlava státu ve službách putinovského Ruska veřejně vytrubuje informace od tajných služeb a poškozuje tak naše zájmy a naše vztahy s nejbližšími spojenci. Není to za hranicí normality?“ A odpověď začíná (ano, není tu celá) takto: „Normalitu do toho nepleťme, nesnažme… Více →